Při kosmické události, která ohromila vědeckou komunitu, astronomové pozorovali nejsilnější a nejvzdálenější výboj energie, jaký byl kdy zaznamenán, vycházející z černé díry. Tento velkolepý záblesk světla, který zahájil svou 10 miliard let dlouhou cestu vesmírem až k Zemi, zářil intenzitou odpovídající 10 bilionům Sluncí.
Co spustilo tento mimořádný nárůst?
Událost, pečlivě studovanou týmem vedeným astrofyzikem Matthewem Grahamem z Caltechu, je připisována supermasivní černé díře, jejíž hmotnost se odhaduje na 500 milionů hmotností našeho Slunce, která pohltila hvězdu, která se přiblížila příliš blízko. Tyto kosmické pokrmy, známé jako události slapového narušení (TDE), nastávají, když gravitační tanec hvězdy přivede nebezpečně blízko k černé díře a roztrhá ji na kusy. Obrovská gravitace černé díry vytváří extrémní slapové síly, které se deformují a nakonec zničí hvězdu. Výsledný materiál tvoří rotující disk, který živí černou díru.
Záznam události: J2245+3743
Černá díra zodpovědná za tento bezprecedentní výbuch, označená jako J2245+3743, zaznamenala v roce 2018 prudký nárůst jasu. Během několika měsíců se její svítivost zvýšila 40krát a dosáhla 30násobku jasnosti dalšího nejjasnějšího aktivního galaktického jádra (AGN), jaké bylo kdy pozorováno – událost, která se vtipně přezdívá „Scary Barbie.“ Přestože J2245+3743 postupně slábne ze svého maximálního jasu, zůstává výrazně jasnější než jeho původní stav.
V době, kdy vědci v březnu 2025 zveřejnili své výsledky, byla uvolněná energie ekvivalentní asi 10⁵⁴ ergům – ohromující množství, které se rovná přeměně celé hmoty Slunce na elektromagnetické záření.
Rozdíl od jiných vesmírných jevů
Ačkoli jiné nebeské události mohou způsobit pomalu slábnoucí vzplanutí, charakteristiky J2245+3743 jasně ukazují na TDE. Patří sem:
– BOAT (Nejjasnější všech dob): Doprovázeno výbuchem supernovy a zrozením černé díry.
– Kilonova: Vznikla při srážce neutronových hvězd.
– AGN: Blikání kvůli změnám v toku hmoty do černé díry.
Analýzou měnícího se světla z J2245+3743 Graham a jeho tým potvrdili, že jeho profil nejlépe odpovídá TDE, což naznačuje, že hvězda asi 30krát hmotnější než naše Slunce byla roztržena.
Role akrečního disku
Zajímavá je také velikost pohlcené hvězdy. Astronom C.E. Saavik Ford z City University of New York naznačuje, že hvězdy v akrečním disku AGN – prstenci hmoty obíhající černou díru – by mohly zvětšovat svou velikost akumulací hmoty ze samotného disku. Tento jev může vysvětlit neobvykle vysokou hmotnost hvězdy uvězněné v J2245+3743.
Kosmologický červený posuv: efekt dilatace času v prostoru
Co dělá tuto událost ještě nápadnější, je vliv kosmologického rudého posuvu. Protože světlo z J2245+3743 urazilo tak obrovskou vzdálenost rozpínajícím se vesmírem, je tato událost z našeho pohledu viděna ve zpomaleném záběru. Jak se prostor rozšiřuje, vlnová délka světla se prodlužuje a samotný čas se zpomaluje.
“Sedm let tady jsou dva roky tam,” vysvětluje Graham. “Vidíme, že se událost přehrává čtyřikrát pomaleji.” Tento kosmologický rudý posun je zásadní pro přesné modelování časového rozsahu výbuchu a pochopení toho, jak se TDE rozvíjejí.
Význam a budoucí výzkum
Tento pozoruhodný objev pravděpodobně změní způsob, jakým astronomové uvažují o TDE a aktivních galaktických jádrech. Identifikace této jedinečné události umožní vědcům přezkoumat existující data a možná objevit další, dříve zmeškaná ohniska. Tento objev navíc zdůrazňuje důležitost kosmologického rudého posuvu při studiu vzdálených kosmických jevů, což by mohlo vést k ještě překvapivějším objevům o vesmíru.
Toto je přelomový objev, který změní naše chápání nejmocnějších sil ve vesmíru. Pečlivou analýzou takových událostí můžeme odhalit tajemství černých děr a procesů, které formují galaxie v průběhu času.
Studiem J2245+3743 a podobných událostí mohou astronomové získat hlubší pohled na chování černých děr a vývoj galaxií v celém vesmíru.
