Antarktida, největší ledová poušť na světě, představuje klimatický paradox: její mraky obsahují překvapivě málo částic tvořících led. Tento náhlý nedostatek částic indukujících led (INP) – drobných vzduchem přenášených částic potřebných k vytvoření ledových krystalů – má významné důsledky pro regionální a globální klimatické vzorce.
Proč na ledových jádrech záleží
Mraky nemrznou jen proto, že je zima. Potřebují něco, aby spustili proces zmrazování. INP působí jako semena a umožňují kapičkám vody krystalizovat i při teplotách pod nulou. Mezi tyto částice patří minerální prach, mořská sprška, půda, popel a dokonce i biologická hmota, jako jsou proteiny vylučované živými organismy.
Zdá se však, že jižní oceán kolem Antarktidy tato důležitá semena postrádá. Nedávné studie analyzující vzorky vzduchu z antarktických stanovišť zjistily výjimečně nízké koncentrace INP. Vědci spekulují, že tento nedostatek je způsoben nedostatkem účinných biologických zdrojů zásobujících tyto částice v jiných oblastech, jako je Arktida.
Ochranná role tekutých mraků
Nedostatek INP má kontraintuitivní účinek: udržuje více vody v oblacích v kapalném stavu, i když jsou podchlazené (pod bodem mrazu). Mračky bohaté na kapaliny odrážejí více slunečního světla zpět do vesmíru než ledová mračna, čímž účinně chrání jižní polokouli před částečným oteplováním planety. Tento proces pomáhá regulovat teploty v regionu, který je již tak citlivý na změnu klimatu.
Tento přirozený obranný mechanismus však není zaručen. Rostoucí globální teploty by mohly změnit křehkou rovnováhu. S ústupem ledovců bude odkryto více půdy, což umožní zvýšenou vegetaci a biologickou aktivitu. To by mohlo vést k většímu počtu INP v atmosféře, snížení odrazivosti antarktických mraků a urychlení oteplování.
Budoucnost antarktických mraků
Studie zdůrazňuje naléhavost dalšího sledování. Přesné posouzení současného stavu INP v Antarktidě je rozhodující pro předpovídání toho, jak budoucí změny ovlivní klima. Zvyšující se koncentrace ledových jader může spustit zpětnovazební smyčku, kde vyšší teploty vedou k většímu množství částic, což dále snižuje odrazivost mraků a urychluje oteplování.
Určení současného stavu INP v Antarktidě může pomoci posoudit potenciální dopad budoucích změn.
Probíhající výzkum zdůrazňuje, že i v nejodlehlejších a nejledovanějších oblastech může mít změna klimatu neočekávané důsledky. Pochopení těchto dynamických procesů je zásadní pro předpovídání a zmírňování budoucích trendů oteplování.
